Co je parodontitida?

Korunka zubu je pokryta zubní sklovinou. Pod ní se nachází zubovina (dentin) a pod ní nerv zubu (zubní dřeň). Přesněji řečeno se dřeň skládá z nervu, cév a pojivové tkáně. Zatímco sklovina nemá nervy, a proto není citlivá, dentin pod ní obsahuje nervová vlákna. Proto je citlivý na bolest i povrch kořene.

Dentin tvoří hlavní část kořene. Kořen je navíc pokryt tvrdou vrstvou, která se nazývá cement. Zub je v čelistní kosti upevněn po celém povrchu kořene závěsnými vlákny (periodontálními vazy). Tato vlákna jsou ukotvena v kořenovém cementu a také v čelistní kosti.

Kořen zubu je delší než korunka. Zejména špičáky v horní čelisti mají obvykle velmi dlouhé kořeny.

Přesněji řečeno je gingiva vnějším okrajem tkáně, která drží zuby v kosti. Gingiva se skládá z tenké vnější vrstvy (epitelu) a z poněkud silnější vazivové vrstvy pod ní (pojivové tkáně). Tato vazivová vrstva obsahuje kromě mnoha vláken pojivové tkáně jen málo cév. Proto jsou zdravé dásně světle růžové.

Zánět okraje dásní (gingivitida) zbarvuje dásně do červena až tmavě červena, protože cévy v tamní pojivové tkáni jsou zánětem rozšířené.

Při optimální domácí ústní hygieně je bakteriální plak pravidelně odstraňován a dásně se mohou během několika dnů zotavit.

Gingivitida není vzácný zánět. Každý člověk má během života v ústech několik takových míst. Jsou však znamením, že tato místa nebyla dostatečně vyčištěna. Taková místa zároveň představují riziko vzniku parodontitidy.

V těhotenství je v důsledku hormonálních změn zvýšený sklon ke gingivitidě. Těhotné ženy by proto měly obzvlášť dbát na dobrou ústní hygienu a během těhotenství navštívit zubního lékaře.

Pojem „parodont“ označuje všechny součásti, které drží zub v čelistní kosti. Patří k nim dáseň (gingiva), čelistní kost, která zub drží, závěsná vlákna a upevňovací struktura na povrchu kořene zvaná cement.

Parodont zajišťuje, že zuby drží pevně v čelistní kosti. Závěsná vlákna dávají zubům vysokou funkční pevnost i při velkých žvýkacích silách.

U zdravého zubu obklopuje parodont celý kořen. K úbytku čelistní kosti dochází teprve tehdy, když vznikne zánětlivé onemocnění závěsného aparátu (parodontitida).

V důsledku zánětu okraje dásní (gingivitidy) může docházet ke ztrátě závěsných vláken a čelistní kosti. Na místě zdravých vláken se podél zubu vytváří takzvaný parodontální chobot. Povrch kořene, který se tam nachází, je pokryt bakteriálním povlakem (zubním plakem a zubním kamenem).

Ztráta závěsných vláken a čelistní kosti může vést k uvolnění zubů. Pokud onemocnění zůstane nepoznané a neléčené, může úbytek tkání pokračovat, dokud zuby nelze používat ke žvýkání a musí být vytrženy (extrahovány).

Parodontitidou trpí přibližně 40 procent lidí. Odhaduje se, že u dospělých je dnes přibližně 70 % ztrát zubů způsobeno parodontitidou.